|
Čas utíká jako voda a naši někteří
žáci v autistické třídě dozrávají, dorůstají a chystají
se vykročit na dospěláckou cestu životem. Na konci
školního roku nás již opustil Vilda, Terezka je na řadě
letos a poté to čeká i Martina. Rozhodli jsme se jim
uspořádat takový společný závěrečný výlet. Jednak aby se
ještě jako kamarádi vzájemně užili, ale také jako takové
dovršení toho, co se vše naučili a co už zvládli v
socializačních, sebeobslužných aj. dovednostech. A
protože šlo o tak významný důvod, rozhodli jsme se pro
výlet do zahraničí, a to k Balatonu. Vyrazili jsme
koncem června 2011.
Vilda, Terezka i Martin nás přesvědčili o tom, že už
jsou opravdu staří „mazáci“ a jen tak něco je nerozhází.
Zvládli dlouhé putování v autě, přejezdy přes hranice,
přespávání na cizích místech a vůbec všechny změny a
nenadálé situace, které nás na výletě potkaly.
Balaton je největší jezero ve střední Evropě, právě pro
svou velikost se mu také říká „Magyar tender“ (Maďarské
moře). Jelikož má Balaton poměrně mělké dno a voda není
hluboká, prohřívá se rovnoměrně až do dna, takže to bylo
ideální místo pro naše koupání. Martin si dokonce u vody
s chutí a z plných plic zazpíval: „Já do lesa nepojedu.“
Upoutal tak pozornost spousty Maďarů
Ubytováni jsme byli v příjemném domku nedaleko centra
Balatonalmádi (tzv. balatonská riviéra). Kromě koupání
jsme podnikali také výlety po okolí. Navštívili jsme
např. Veszprém - staré město majestátně trůnící na
skalnatém ostrohu a při okružní procházce jsme si
prohlédli věž, hradní bránu, kláštery, kostely,
arcibiskupský palác aj. Zamířili jsme i na levandulový
poloostrov Tihany, který zasahuje do jezera až do
vzdálenosti 5 km a skýtá tak překrásné výhledy na jezero
a také zajímavé benediktinské opatství. Jsou tam také
malebné a památkovou péčí chráněné domy, z nichž některé
jsou pokryty rákosem a zdobeny malbami.
V rámci dobrodružné výpravy jsme v nejužší části
Balatonu podnikli přejezd trajektem. V Siofoku (rodiště
operetního skladatele E. Kalmána) jsme zase viděli
zajímavý luteránský kostel architekta Imre Makovecze,
který byl z velké části postaven z finského dřeva.
Výlet jsme si zkrátka náramně užili a domů si přivezli
spoustu krásných zážitků, stejně jako v srdci památku na
tento náš společný čas…
Marjánka
|
